Audi Club CZ Audi Club CZ

 
novinky Novinky
modely Modely
clanky Články
·Rady a návody
·FAQ
·Recenze
·Tiskové zprávy
multimedia Multimédia
·Fotogalerie
·Wallpapery
·Videa
klubovna Klubovna
·Seznam uživatelů
·Změna hesla
·O klubu
·Občanské sdružení
katalog Katalog firem
dily Náhradní díly
forum Diskuzní fórum

 

 

Rady a návody

Motorové oleje 08.12.2008
Vzhledem k tomu, že spousta lidí přemýšlí, jaký motorový či jiný olej dát do svého plechového miláčka a neví, jakého výrobce, značku, typ a označení motorového oleje vybrat a podle čeho vlastně správný olej vybrat, pokusil jsem se dát dohromady důležité informace týkající se motorových olejů.

1. Kdo a jak vyrábí základové oleje

Základové oleje z celého světa

Základové oleje vyrábí většina velkých a známých společností ve vlastních rafinériích. Výroba kvalitních základových olejů v jedné velké rafinerii a jejich doprava po celém světě je zpravidla levnější než výroba stejného množství oleje v několika „lokálních“ rafinériích. Proto taky neleze říct, že motorové oleje prodávané v Evropě jsou vyráběny pouze ze základových olejů z evropských rafinérií.

Nutno podotknout, že všem společnostem jde v prvé řadě o zisk a peníze. Pro někoho je levnější zdaleka dovážet vlastní základové oleje, pro jiného je lepší nakupovat základové oleje od konkurence. Jiní zase mohou výhodně dovážet hotové výrobky ze zámoří.

 

Aditivářů je méně

Výroba aditiv je soustředěna v podstatě do dvou velkých aditivářských firem, které vyrábějí kompletní aditiva pro motorové oleje a další maziva. Dále pak existují menší firmy, které vyrábí pouze některá aditiva. Olejářské firmy žádná vlastní aditiva nevyrábí, nemají vlastní receptury. Všechna aditiva totiž nakupují od aditivářských firem. Současně s aditivem dostanou i návod pro výrobu motorového oleje (např. smíchat 20% aditiva s 80% toho či onoho základového oleje nebo jejich směsí). Nutno podotknout, že žádný výrobce motorových olejů nezná přesné, ba ani přibližné složení aditivace. Samozřejmostí je, že aditivářská firma prodá stejnou nebo velice podobnou (upravenou) formulaci aditiv několika olejářským společnostem.

 

Míchá si každý sám

Pro mísení se v drtivé většině případů používá směs zákl. olejů. Tímto se de facto nastavuje viskozita oleje. Do základového oleje se dávkuje koupený aditivační balík (vč. všech potřebných přísad). Viskozita oleje se pak většinou ještě dále upraví přídavkem polymerních modifikátorů viskozity. Každá zavedená olejářská společnost má svou vlastní mísírnu, používá zákl. oleje ze stejného zdroje a velmi pečlivě hlídá kvalitu jak zákl. olejů, tak i konečných motorových olejů.

 

Co z toho plyne

Pokud tedy zobecníme a zjednodušíme uvedená fakta, dá se říct, že co motorový olej, to ve většině případů stejná aditivace, ale jiný základový olej. U některých speciálních moderních olejů šla situace tak daleko, že jednotlivé firmy os sebe navzájem nakupují již hotové oleje. Tyto oleje jsou pak naprosto stejné, ať už se jedná o jakoukoli značku. Podobných případů bude zřejmě přibývat, protože požadavky na kvalitu motorových olejů se stále zpřísňují a vyrobit olej v požadované kvalitě bude stále obtížnější.

 

2. Kvalita základových mazacích olejů

 „Ruská“ ropa

Někde se člověk občas dočte, že ruská ropa obsahuje hodně síry. Jak to tedy je – ruská ropa opravdu disponuje vysokým obsahem síry. Při zpracování ropy na palivo nebo základové oleje však dnes není příliš obtížné veškerou síru odstranit a není to ani ve srovnání se zpracováním jiných druhů ropy. Jak poznáme, že byl olej vyroben z ruské ropy? Zpracování ruské ropy se neomezuje na země střední a východní Evropy. Stačí se podívat na mapu evropských ropovodů…jeden z nich končí v Německu, další pak v Baltickém moři, odkud pak může být ropa dopravována na jakékoli místo na světě.

 

Síra v motorovém oleji a její vlivy

Sirné sloučeniny mají výrazné antioxidační účinky, a to zejména při vysokých teplotách panujících v motorech automobilů. Přesto je síra v motorových olejích nežádoucí. Důvodem je to, že kde je vyšší obsah síry, tam je i hodně aromatických uhlovodíků a ty jsou v motorovém oleji velice nežádoucí. Při vysokých teplotách v motorech se z aromatických uhlovodíků tvoří karbonové nánosy na exponovaných částech motoru. Následně se tvoří kaly a usazeniny, které poté zalepují olejový filtr. Síra samotná spíše překáží při aditivaci olejů, kdy sirné látky mohou reagovat s některými aditivy a snižovat jejich účinek. Moderní výkonné oleje jsou proto vyráběny ze základových olejů, které mají velmi nízký obsah síry.

 

Recyklované oleje

V olejářské terminologii se jim říká regenerované oleje. Obecně je jejich problémem ekonomická náročnost regenerace na takovou kvalitu, aby vyhověla požadavkům pro motorové oleje. Použité oleje se proto dnes spíše zpracovávají na topné oleje nebo na některé méně náročné mazací oleje.

 

Olej 
Nasycené uhlovodíky 
Síra 
Viskozitní index 
Typ oleje 
Skupina I 
pod 90% 
nad 0,03% 
80¸120 
Minerální oleje
Skupina II 
nad 90% 
pod 0,03% 
80¸120 
Skupina III 
nad 90% 
pod 0,03% 
nad 120 

Skupiny IV, V a VI

Polyalfaolefiny, polyisoolefiny a ostatní syntetické oleje

Syntetické oleje 

 

3. Mýtus minerálního, polysyntetického a syntetického oleje

Citace z některých internetových diskuzí:

„… 15W/40 je minerál, 10W/40 je polosyntetika a 5W/40 je plná syntetika…“

„… minerální oleje rychleji degenerují působením vzdušné vlhkosti a kyslíku…“

„… v městském provozu se zkracuje výměnná lhůta o 1/3, pokud nepoužíváte plnou syntetiku…“

 

Motorové oleje jsou dnes pouze dobré a nebo lepší, pokud tedy vyloučíme levné oleje pro staré motory. Každý olej má menší nebo větší podíl minerální složky, i když je na etiketě napsáno „syntetický“či „plně syntetický“. Některý výrobce na etiketě uvede alespoň „vyrobeno syntetickou technologií“ nebo „vyrobeno HT syntézou“. Jiní výrobci stále trvají na názvu plně syntetický olej. V praxi se ukázalo, že nejméně jeden olej SAE 5W-40 známého výrobce je označen jako „plně syntetický“. A to přesto, že v něm není ani stopa po syntetickém oleji.

 

Fenomén syntetika – polosyntetika – minerál

Fenomén syntetických, polosyntetických a minerálních motorových olejů se projevuje i v tom, že těmito termíny jsou často určovány jak viskozitní vlastnosti, tak i kvalita olejů. Přitom to spolu vůbec nesouvisí! Z minerálních olejů lze namíchat olej v podstatě s jakoukoli viskozitou. Ta ale nic neříká o kvalitě oleje. Tzv. výkonové vlastnosti, tzn. kvalita olejů, jsou dány především použitou aditivací. Ta je rozhodující pro konečnou kvalitu motorového oleje. Samozřejmě také záleží na kvalitě základového oleje. A to ať už je syntetický nebo minerální.

 

Kvalita oleje je zřejmá především ze specifikací uvedených na etiketě obalu. Tak např. oleje SAE 15W-40, 10W-40, 5W-40 a 0W-40. Každý z nich může mít výkonovou specifikaci ACEA A3/B3, příp. i B4. Z toho je zřejmé, že výkon, kvalita a životnost může být naprosto stejná. Rozhodně tedy nemusí platit, že čím je údaj xW nižší, tím je vyšší kvalita a životnost oleje a olej vydrží v motoru déle. Tohle je opravdu naprostý nesmysl. Oleje SAE 0W-40 či 5W-40 mají lepší viskozitní vlastnosti, rychleji se v motoru dopravují na všechna mazaná místa. Ale kvalitou a životností jsou naprosto stejné jako oleje SAE 10W-40 či 15W-40. Tzn. úspěšně prošly stejnými motorovými testy, kde všechny dosáhly vyhovujících výsledků.

 

Rozdělování olejů na minerální, polysyntetické a syntetické je přežitek ze 70. a 80. let minulého století. Tehdy to mělo i svůj praktický význam. V dnešní době to ale již nic neříká a tyto termíny by se neměly už vůbec používat. Vždyť i respektované instituce API, SAE a ACEA je také na počátku 90. let minulého století vyřadily ze svého slovníku.

 

4. Motorové oleje a doporučení výrobce

Interval výměny

Doporučený interval výměny oleje udává výrobce motoru jako maximální. U dnešního vozového parku převažuje interval 15 tis. km, u nových aut je vidět snaha o prodloužení intervalu výměny oleje na 20 až 50 tis. km. U automobilů provozovaných v městském provozu či na krátké trasy s častým studeným startem je nutnost snížit interval výměny oleje přibližně na 10-12 tis. km a nepovažovat hodnotu 15 tis. km za dogma. „Kvalitnější“ olej nevydrží déle než „méně kvalitní“, protože interval výměny je dán mimo jiné i konstrukcí motoru, typem spalovaného paliva, konstrukcí palivového a vzduchového filtru apod.

 

Doporučený motorový olej

Zde je na místě zdůraznit, že výrobce motoru nedoporučuje určitou viskozitní třídu oleje (např. SAE 10W-40). Tu si musí volit každý „uživatel“ sám podle toho, jaký provoz automobil potřebuje (městský provoz, krátké trasy, dlouhé trasy a po dálnici apod.), zda chce šetřit palivo (lehkoběžné oleje), či podle toho, jakou má spotřebu oleje (viskóznější oleje pro utěsnění pístu ve válci).

Výrobce nedoporučuje ani to, zda olej má být syntetický či polysyntetický nebo minerální. A už vůbec nelze doporučovat určitého výrobce oleje, to by měl obchodní soud okamžitě práci. Jiná otázka ovšem je, s kým mají smlouvu autorizovaní prodejci automobilů nebo příslušné autoservisy.

Jediný předepsaný parametr motorového oleje je jeho výkonová specifikace. Součástí každé výkonové specifikace je i požadavek na minimální vysokoteplotní viskozitu (HTHS – High Tepmerature High Shear). To je jediný viskozitní parametr, který výrobce motoru doporučuje a který by měl být vždy dodržen.

U většiny značek automobilů je výkonnost oleje doporučována podle klasifikace ACEA, většinou pak A2/B2 a A3/B3, příp. i B4. Tyto specifikace dnes splňují téměř všechny běžné motorové oleje, pokud vyloučíme oleje pro starší motory (známý Mogul Super či M6 a další). Někteří výrobci spoléhají na vlastní specifikaci, nejznámější je koncern VW. Oleje na našem trhu jsou však uzpůsobeny i těmto specifikacím a je opravdu z čeho vybírat. Otázkou ale zůstává, zda je nutné vybírat. Rozumím třeba tomu, že každý má svoji oblíbenou značku oleje, ale nelze tvrdit, že ten či onen olej je kvalitnější nebo dokonce nejlepší. Vždyť všechny oleje se stejnou specifikací splnily úspěšně stejné motorové testy. Jak ty testy splnily, s jakou rezervou, to ví pouze výrobce oleje, nikoliv už konkurenční firma a už vůbec ne běžný spotřebitel.

 

První olejová náplň

Výrobce automobilu volí motorový olej pro první náplň nového vozu na základě výběrového řízení. Rozhodující je výkonová úroveň oleje (ACEA či VW specifikace) a cena oleje. V žádném případě ale nelze říci, že značka a typ oleje první náplně je ten nejvhodnější olej pro daný automobil. Většinou je z předložených nabídek vybrána ta nejlevnější nabídka. Nízká cena nabízených olejů ovšem nesouvisí s kvalitou oleje, ale s obchodní strategií olejářské distribuční firmy. Výběrová řízení se konají periodicky, určitá značka a typ oleje nejsou nutně svázány s určitým typem automobilu. Uživatel automobilu si pak zvolí svoji značku a typ oleje sám nebo tento výběr přenechá autoservisu. Pro první výměnu lze pak použít jakýkoliv motorový olej s doporučenou výkonovou specifikací.

 

5. Kvalita motorových olejů

Jak je vidět z internetových diskuzí, stále u nás vládne fenomén minerálního a syntetického oleje. Co je syntetické je kvalitní, co je minerální, je špatné nebo alespoň méně kvalitní. Minerální oleje jsou dnes již natolik kvalitní, že se používají pro výrobu i těch nejkvalitnějších motorových olejů.

Ani z viskozitní charakteristiky olejů (např. SAE 10W-40) nelze vyvodit kvalitu motorového oleje. Je ale pravda, že pro výrobu olejů (např. SAE 5W-40) musí být použity kvalitnější základové oleje (ale ne nutně syntetické!) než pro výrobu např. SAE 15W-40. Důvodem jsou požadavky oleje SAE 5W-40 na vyšší viskozitní index. Jediným ukazatelem kvality motorového oleje jsou výkonové specifikace API, ACEA, příp. i firemní výkonové specifikace, např. VW, Ford nebo GM a další. Součástí výkonových specifikací je i údaj o tzv. HTHS viskozitě, která určuje použitelnost oleje v určitém motoru.

Nyní trocha nutné teorie...

 

HTHS viskozita

Měří se při 150 °C a dává v podstatě informace o síle (tloušťce) mazacího filmu při této teplotě. Normální HTHS viskozita má hodnoty vyšší než 3,5 mPa·s, některé moderní oleje, zejména typu longlife mají HTHS viskozitu sníženou na hodnotu 2,9-3,5 mPa·s. Některé oleje SAE 0W-20 mají HTHS viskozitu ještě nižší, mezi 2,6-2,9 mPa·s. Čím je hodnota HTHS viskozity vyšší, tím silnější je povrchový olejový film. Každý výrobce automobilu tím, že doporučí určitou výkonovou úroveň oleje (ACEA, VW, GM, Ford…), současně také určuje minimální hodnotu HTHS viskozity oleje.

 

API specifikace

Tato specifikace je mezi motoristy poměrně známá, i když ze všech výkonových specifikací toho říká nejméně. Nejnovější specifikaci API mohou mít i např. oleje určené pro americký trh, které svou kvalitou výrazně zaostávají za evropskými oleji. Také co se týká HTHS viskozity jsou API specifikace uzpůsobeny pro americký trh a nemusí vyhovovat požadavkům evropských výrobců motorů.

 

ACEA specifikace

Tyto specifikace mají 3 různé stupnice: A – pro benzinové motory, B – pro lehké dieselové motory a E – pro velkoobjemové dieselové motory. Za těmito písmeny je ještě jedna číslice, např. ACEA A3/B3,B4, která udává, pro které motory je olej vhodný.

Uvedený příklad je vhodný pro nejmodernější oleje s normální hodnotou HTHS viskozity, tj. nad 3,5 mPa·s. Oleje ACEA A2 či B2 jsou výkonově o stupeň níže. Ale pozor – neplatí, že oleje A1 jsou méně výkonné či ACEA A1/B1 a ACEA A5/B5 jsou výkonnější než ACEA A2 nebo A3 (s označením B je to podobné). Specifikace A1/B1 a A5/B5 jsou určené pro moderní a velmi výkonné oleje se sníženou HTHS viskozitou mezi 2,9-3,5 mPa·s (např. longlife oleje pro koncern VW). Vzhledem ke snížené HTHS viskozitě je nelze použít do motorů, kde jsou doporučeny oleje ACEA A2/B2 či A3/B3, B4. ACEA A4 se nepřiděluje.

Číslice u stupnice E v podstatě odpovídá kvalitě oleje, ale odráží se zde také některé požadavky související s emisními limity.

 

VW specifikace

Tzv. longlife oleje VW 503.00/506.00(/506.01) mají sníženou HTHS viskozitu a lze je použít pouze do motorů, kde je tato nižší viskozita povolena.

 

Závěrem

Je zřejmé, že pokud mají dva oleje stejnou specifikaci (např. ACEA nebo VW), jedná se o kvalitou rovnocenné motorové oleje. Nezáleží na značce oleje, na jeho viskozitní třídě nebo na tom, zda je olej minerální či syntetický. Měřítkem je pouze údaj o výkonové specifikaci! Může se tedy stát, že oleje SAE 10W-40 a SAE 5W-40 mají stejnou specifikaci ACEA A3/B3. Jedná se tedy kvalitou a životností o rovnocenné oleje. I když se někomu může zdát, že SAE 15W-40 je jen „sprostý minerál“. Oba oleje prošly stejnými motorovými testy a motor po proběhnutí testů byl v obou případech stejně čistý, jinak by olejům nebyla přiznána stejná výkonová specifikace.

 

6. Viskozitní vlastnosti motorových olejů

Opakování – matka moudrosti J

Nejprve je třeba opět zdůraznit, že viskozitní údaje nemají nic společného s kvalitou či životností oleje, ani s kvalitou mazání a ani s tím, zda je olej „syntetický“, „minerální“ nebo nějaký jiný. Viskozitní údaje podávají informaci o tom, jak lehce či obtížně lze olej dopravovat na potřebná místa, jak moc je olej tekutý, řídký nebo naopak hustý. Odborně se tomu říká čerpatelnost a viskozita oleje. Čerpatelnost oleje se měří při záporných teplotách až -35 °C, viskozita se měří při 100 °C, tedy přibližně při provozní teplotě oleje.

 

Zimní číslo

Viskozitní specifikace má většinou tvar např. SAE 15W-40, SAE 5W-40, SAE 0W-30 apod. První číslo udává vlastnosti oleje při nízkých teplotách, tj. čerpatelnost oleje. Čím je toto číslo nižší, tím bude olej tekutější v zimních mrazech a tím lépe ráno nastartujeme studený motor a rychleji se také olej dostane na všechna potřebná místa. U studeného motoru to v zimě může u oleje SAE 15W-40 trvat třeba i 20 sekund, zatímco u oleje SAE 0W-30 při stejných podmínkách např. pouze 1 sekundu (hodnoty uvádím jen jako příklad). Dnes se stále více prosazují motorové oleje s co možná nejnižším zimním číslem. Důvodem je lepší ochrana motoru při studených startech, kdy na kritických místech motoru není ještě dostatečné množství oleje. Čím dříve se celý motor promaže, tím méně trpí a tím se zvyšuje jeho životnost.

 

Letní číslo

Druhé číslo informuje o viskozitě oleje při přibližně provozní teplotě oleje. Čím je toto číslo vyšší, tím je olej při provozu automobilu hustší a tím větší klade odpor proti vzájemnému pohybu třecích ploch. V dobách jednosezónních olejů se udávalo pouze toto číslo. Jestliže tedy máme oleje SAE 15W-40, 10W-40 a 5W-40, při provozní teplotě budou mít všechny tyto oleje stejnou viskozitu a nebude mezi nimi v tomto směru žádný rozdíl. Rozdíl bude pouze v tekutosti a čerpatelnosti při nízkých teplotách.

 

Viskozitní index

Většinou platí, že čím je rozdíl zimního a letního čísla větší, tím kladou pohybující se součásti motoru menší odpor a tím je nižší spotřeba paliva. Nižší zimní viskozitní číslo zabezpečí úsporu paliva se studeným motorem a nižší letní číslo pak úsporu paliva při provozní teplotě motoru. Z těchto důvodů lze jen doporučit používání nízkoviskózních olejů, tzv. lehkoběžných (např. SAE 5W-30) s doporučenou výkonovou specifikací. I když jsou tyto oleje dražší, extrémem jsou třeba longlife oleje SAE 0W-30, úspora paliva většinou vše vynahradí. Nevýhodou lehkoběžných olejů je mírně zvýšená hlučnost motoru a možnost vyšší spotřeby oleje. U automobilů s krátkým ročním proběhem (cca do 10 tis. km) či pro převažující mimoměstský a dálniční provoz je pak ekonomicky účelné volit oleje např. SAE 10W-40 nebo 15W-40. Tyto oleje je dobré také zvolit v případě zvýšené spotřeby motorového oleje, kdy pomohou dotěsnit píst ve válci a mohou přispět ke snížení spotřeby oleje.

 

7. Náhrady motorových olejů

Vzájemná mísitelnost olejů

Všechny motorové oleje jsou navzájem mísitelné. Pokud smísíte jakékoliv dva nebo více motorových olejů, nikdy se nic nesrazí, nescukne apod. Problémy s mísitelností byly někdy v druhé polovině 70. let minulého století a to v době, kdy se teprve začínalo se syntetickými oleji. Dnes již tento problém v žádném případě nehrozí, nikdo si dnes nedovolí vyrobit motorový olej, který by s ostatními nebyl mísitelný.

Problém při mísení různých olejů je, že se může změnit viskozitní charakteristika oleje. Smísení dvou různých motorových olejů např. SAE 5W-40 a SAE 15W-40 nemusí vzniknout „polosyntetika“ SAE 10W-40, ale něco úplně jiného. Příčinou je interakce různých modifikátorů viskozity se základovými oleji. Nouzově je tedy možné smíchat všechno a motoru to příliš neuškodí. Vždy je však nutné dodržovat požadavek motoru na minimální HTHS viskozitu.

 

Karbonové úsady

Často diskutovaným problémem je vzájemná náhrada „minerálního“ oleje a „plné syntetiky“. V povědomí motoristů přežívají stále problémy starých škodovek, které v době jejich výroby byly plněny motorovými oleji s malým množstvím detergentů. U dnešních moderních olejů se s takovým problémem již nesetkáme. I ty opovrhované „minerální“ oleje SAE 15W-40 mají dostatek detergentních a dispersantních aditiv a motory jsou po jejich používání stejně čisté jako při používání „plné syntetiky“. Samozřejmě za předpokladu, že oleje mají stejnou nebo podobnou výkonovou specifikaci. Všechny dnešní moderní oleje jsou natolik kvalitní, že je možná náhrada čehokoliv čímkoliv a kdykoliv.

 

První náplň a záběh motoru

Příčina používání „minerálních“ olejů SAE 15W-40 jako prvních náplní do některých automobilů je v ceně olejů, tyto oleje jsou levné. Určitě není cílem tvorba jakýchkoliv úsad. Moderní oleje ani nedávají šanci, aby se jakékoliv úsady při správném používání oleje vytvořily.

 

8. Mazací schopnost motorového oleje

Ideální stav je tehdy, když mezi dvěma třecími povrchy je celistvá vrstva oleje, která oba povrchy odděluje a nedochází proto k jejich vzájemnému kontaktu. Takový stav je v běžném motoru naprosto převažující. Pokud na oba povrchy působí přítlačná síla (např. ozubená kola v převodovce), tloušťka olejové vrstvy se začne tenčit, vrstva oleje se může i porušit a olej může být vytlačen ven. V tomto případě mluvíme o tzv. mezném či dokonce suchém tření. Právě kvůli těmto případům se přidávají do olejů vysokotlaké či protioděrové přísady. Vždy je však cílem, aby k těmto případům nedocházelo.

 

Pevnost mazacího filmu

Moment, kdy může dojít k porušení celistvosti filmu je dán pevností mazacího filmu. Z běžně udávaných parametrů motorového oleje se lze nejlépe orientovat z údajů HTHS (High Temperature High Shear) viskozity. Čím je HTHS viskozita vyšší, tím je většinou vyšší i pevnost mazacího filmu.

Některé lehkoběžné oleje (většinou SAE 5W-30 a 0W-30) mají sníženou hodnotu HTHS viskozity, která je však stále naprosto dostatečná pro kvalitní mazání většiny moderních motorů. Na pevnost mazacího filmu působí i teplota v motoru. Zvýšení teploty způsobí snížení viskozity oleje a tím se zmenší i tloušťka mazacího filmu. Proto se v tepelně namáhaných soutěžních motorech používají oleje např. SAE 10W-50 nebo 10W-60, aby se i při vyšších teplotách zabezpečila dostatečně silná vrstvička oleje mezi třecími plochami. Pro běžné motory je však použití těchto olejů zbytečné a může být pro motoristu i nevýhodné z důvodu vyšší spotřeby paliva.

Vztah mezi HTHS viskozitou a použitelností oleje je možné doložit i na příkladu nových benzinových turbomotorů koncernu VW, které musí být mazány longlife olejem VW 503.01. Tento olej má vyšší HTHS viskozitu (nad 3,5 mPa·s) než obvyklejší longlife oleje VW 503.00/506.00/506.01 (2,9-3,5 mPa·s) pro ostatní motory, i když oba dva oleje mohou být ve stejné viskozitní třídě SAE 0W-30.

 

Co lépe maže?

Nejprve je třeba říct, že pokud je mezi třecími plochami neporušená vrstvička olejového filmu, mažou všechny oleje velmi dobře. Pokud je kvalita dvou olejů odlišná, určitě za to nemůže kvalita mazání.

Méně kvalitní minerální základové oleje mají větší pevnost mazacího filmu než kvalitní minerální oleje či oleje syntetické (polyalfaolefiny – PAO). Důvodem jsou aromatické uhlovodíky a zejména sirné sloučeniny, které mají velmi dobré protioděrové vlastnosti.

Vyjetý olej nepřestává mazat, naopak pevnost mazacího filmu může být i vyšší díky polárním oxidačním produktům vytvořeným během provozu oleje. Vyjetý olej se musí vyměnit z jiných důvodů než špatná mazivost. Ve vyjetých olejích je zpravidla vysoký obsah mechanických nečistot, u dieselových motorů hlavně vysoký obsah sazí. Oleje z benzinových motorů mohou být nadměrně oxidačně degradované a mohou mít výrazně korozivní účinky apod.

 

9. Kdy a proč vyměnit motorový olej

Vliv kvality oleje

V obecním povědomí automobilistů je délka výměnného intervalu oleje většinou 15 tis. km. Mnozí také ví, že při převažujícím provozu v městské aglomeraci je dobré výměnný interval zkrátit.

O kvalitě motorového oleje rozhoduje pouze výkonová specifikace a nic jiného. Ani země výrobce, ani viskozita oleje, ani syntetický či minerální základový olej. A navíc – kvalita oleje nemá vliv na jeho výměnný interval. Ten určuje výrobce motoru a současně určí minimální přípustnou kvalitu motorového oleje. Vyšší výkonová specifikace neprodlouží výměnný interval oleje. Výměnný interval je dán konstrukcí motoru (např. kvalitou spalování paliva a ne kvalitou oleje).

 

Vznětové motory

Mnohdy se stává, že po analýze vyjetého oleje z dieselového motoru je olej ještě naprosto v pořádku, je velmi málo chemicky degradovaný a mohl by být ještě dále provozován. Jediné, co tomu brání, je velké množství sazí v oleji. Saze vznikají spalováním nafty, rozměr jejich částeček je velmi malý, přibližně desetina mikrometru a na olejovém filtru se nezachytí.

Nepoužívejte zbytečně kvalitnější oleje, než předepisuje výrobce motoru. Faktory, které u dieselových motorů omezují životnost oleje, jsou většinou jinde než v kvalitě oleje. V minulosti omezovala životnost olejů v dieselových motorech také kvalita nafty, tj. obsah síry v naftě. Tento faktor je však již delší dobu odbouráván stále se zvyšující kvalitou nafty.

 

Zážehové motory

U benzinových motorů je životnost motorového oleje více závislá na samotné kvalitě oleje. V benzinových motorech je díky spalování benzinu a díky jeho vyšší spotřebě oproti naftě, vyšší teplota, což má vliv na rychlejší chemickou degradaci oleje.

 

Kdy měnit motorový olej

Na životnost v benzinovém či dieselovém motoru a tedy na výměnný interval má vliv opravdu velmi mnoho faktorů a není jednoduché stanovit optimální kilometrový proběh pro určitý automobil. Limit, který doporučuje každá automobilka, je vždy maximální a nemusí vyhovovat zrovna provozu vašeho automobilu.

Doporučení – dodržujte maximální výměnné intervaly motorového oleje a při častějších jízdách v městském provozu nebo se studeným motorem tyto limity zkraťte přibližně o 20-30%.

Vždy a u všech olejů se donedávna udávala doba použitelnosti v motoru jeden rok, nyní některé automobilky pro některé nové motory připouští i dva roky. Někteří motoristé si pletou tuto dobu použitelnosti oleje v motoru s dobou skladovatelnosti oleje v originálních a uzavřených obalech, která se u dnešních motorových olejů udává 4-5 let.

 

10. Dodatečné přísady do motorových olejů

Dodatečné přísady do motorových olejů jsou velmi oblíbené produkty a myslím, že se i dobře prodávají. Vždyť kdo by odolal velmi učenému vysvětlení jejich působení a údajným vynikajícím účinkům. Zásadní potíž je ale v tom, že to jsou naprosté chemické a fyzikální nesmysly, které mají za úkol zmást zákazníka nalákat jej ke koupi.

 

Výběr z popisu výrobků:

… je to aditivum pro kov a ne pro motorový olej …

… molekulárně se váže na kov a prolíná do mezikrystalických prostor povrchové vrstvy …

… nová generace aditiv pracujících na principu penetrální chemisorpce …

… chrání kovy stálou syntetickou molekulární vazbou …

… obsahuje chlór, ale ve vázané formě …

… pod tlakem se spojí s kovovým povrchem a vytvářejí novou metalo-organickou látku …

… díky elektromagnetické polarizaci se molekuly uhlíkového řetězce spojí s povrchem …

… metoda permanentní difúze do povrchu kovů …

… hloubková mikrodifúze maziva …

 

Přečtěte si ještě jednou nahoře uvedený výběr z popisu působení aditiv a přiznejte si, pokud nejste zrovna chemik, že takové učené formulace dokáží člověka zlomit a přesvědčit jej ke koupi. A právě na tom je založen prodej těchto aditiv – na malé informovanosti zákazníka a na jeho neznalosti chemických zákonitostí. Bohužel, podobné praktiky se začínají dostávat i do marketingové podpory prodeje některých motorových olejů.

 

Mechanismus působení

Dodatečných aditiv do motorových olejů je několik. Většina motoristů už odmítá aditiva s obsahem pevných částeček teflonu z důvodu možného ucpávání olejového filtru po vyčerpání dispersantních přísad v oleji.

Již samotný motorový olej obsahuje mazivostní a protizáděrové přísady, které vytvářejí mazivostní film na povrchu kovů a chrání tak jednu třecí plochu proti přímému kontaktu s protilehlou plochou. A na úplně stejném principu působí všechna dodatečná mazivostní aditiva, která se honosí různými molekulárními mechanismy a permanentními difúzemi.

 

Životnost motoru

Je třeba říci, že dodatečná aditiva obsahují většinou jiné mazivostní látky, než jsou v motorovém oleji. Mazivostní přísady v dodatečných aditivech jsou opravdu většinou účinnější než ty, které jsou v motorovém oleji a opravdu při jejich použití dochází k mírnému snížení tření a motorista je přesvědčen, že udělal pro motor to nejlepší. Je samozřejmé, že tyto „zázračné“ látky všechny olejářské firmy znají, ale přesto je nepoužívají. Kvalitní motorový olej má totiž také chránit proti korozi. A právě tady nastává problém! Motorový olej je vyroben tak, aby dobře mazal i při mezném či suchém tření a současně nezpůsoboval korozi motoru. To u těch zázračných mazivostních přísad neplatí! Každé zlepšení mazivosti je doprovázeno velkým nebezpečím korozivního působení, nebezpečné jsou zejména produkty rozkladu těchto přísad. A k jejich rozkladu při provozu nutně dochází.

Vezměme si například typické přísady s obsahem chloru. Těch je na trhu nejvíce, i když s „chlorem ve vázané formě“ (jiný chlor ve sloučeninách v podstatě ani neexistuje). Určitě se bude zdát, že motor běží lehčeji, je tišší. Není divu, vždyť chlorované parafíny mají jedny z nejlepších mazivostních vlastností a používají se třeba při obrábění. Motor ale začíná pomalu ale jistě korodovat. Rok není nic poznat, všechno je v pořádku. Po dvou letech také. Jakmile ale bude mít motor najeto s dodatečnými aditivy dostatečný počet kilometrů, začnou se pomalu projevovat příznaky koroze a to se všemi důsledky na vlastnosti motoru a jeho životnost. Podobný průběh má i používání jiných, nechlorovaných, ale stejně agresivních aditiv.

 

Vždy bez dodatečných přísad

Žádná z těch zázračných látek v dodatečných aditivech není nic nového. Jejich mazivostní účinnost je známá, známé jsou však i jejich korozivní účinky. A kdyby někdo někdy vynalezl zázračnou látku, pak by ji jistě prodával ve velkém velkým olejářským společnostem a nevnucoval by se po malých lahvičkách motoristům v maloobchodě.

Proto je jediná spolehlivá rada pro všechny motoristy – nedávejte do motoru nic kromě motorového oleje. Jen tak svému autu prospějete!

 

11. Srovnávací testy olejů

Spotřebitelské testy kvality

V novinách a časopisech můžeme najít testy různých výrobků – potravin, nápojů, předmětů denní potřeby, sportovních potřeb, elektroniky a podobně. Nikdy však neuvidíme výsledky srovnávacích testů motorových olejů. Aspoň ne takových, které by věrohodně vypovídaly o kvalitě motorových olejů. Důvod je velmi jednoduchý – nikdo by takové testy nezaplatil.

 

Testy motorových olejů

Zatímco u většiny běžně testovaných výrobků stačí, aby se jejich složení či užitné vlastnosti vyzkoumaly v laboratoři, u motorových olejů to nejde. Ty vyžadují testy na skutečných motorech, nejlépe v reálném provozu, pro dobrý odhad však postačí i testy na zkušebním motoru. Motorových testů však máme několik, každý vypovídá o něčem jiném a tak pro odhad kvality motorového oleje by bylo potřeba několik motorových testů. Dovedete si představit, že by někdo takové testy zaplatil? Cena za testování jednoho motorového oleje by se pohybovala v řádu milionů korun.

Někteří výrobci motorových olejů čas od času provádí testování vlastních olejů v reálných provozních podmínkách. Zdůrazňuji vlastních olejů, nejedná se tedy o nějaké srovnávací testy. I u nás se takové provozní testy dělaly a dělají. Pro tyto účely se ale nepoužívají nějaké „lepší“ oleje, ale oleje běžně vyráběné. Výsledky těchto testů jsou pak většinou využívány v oblasti marketingu.

 

Motorové testy pro výkonové specifikace

Pro bližší si uveďme testy, kterými olej musí projít, aby výrobce mohl na obal oleje napsat např. ACEA A3/B3. Jedná se, kromě mnoha laboratorních zkoušek, celkem o 7 motorových testů, při nichž se hodnotí tvorba vysokoteplotních úsad a váznutí pístních kroužků, tvorba nízkoteplotních kalů, opotřebení ventilového rozvodu, tvorba tmavých kalů na vnitřních stěnách motoru atd. Každý test se provádí na jiném motoru a za jiných podmínek. Pro získání specifikací VW je potřeba absolvovat zase jiné motorové testy. Po proběhnutí motorového testu se hodnotí čistota motoru po jeho rozebrání, zjišťuje se hmotnost důležitých dílů motoru před a po testu pro zjištění opotřebení (otěru) a při některých testech se hodnotí také viskozitní vlastnosti oleje. Zde se nejedná o stokorunové ani tisícikorunové záležitosti spojené s laboratorními testy. Jedná se o miliony za jediný olej. Přesto, abychom byli úplně v obraze, srovnání kvality olejů existuje. Výsledky všech testů pro všechny schválené motorové oleje má pochopitelně ta instituce, která testy provádí, ale ta příslušné výsledky sdělí pouze zadavateli, tedy většinou výrobci oleje a ten je pochopitelně nezveřejňuje a chrání před konkurenčními firmami.

 

Nejlepší motorový olej?

Za této situace je zřejmé, že rozhodnout, který motorový olej je nejlepší, není možné. Může nám být sympatický barevný obal oleje, může nám být sympatické jméno či logo výrobce, ale to je tak asi všechno. Nezbývá nám tedy nic jiného, než se spolehnout na údaje na obalu motorového oleje. A jestliže se rozhodujeme např. mezi třemi nebo více motorovými oleji, které všechny mají specifikaci např. ACEA A3/B3 a VW 502.00/505.00, pak musíme vzít na vědomí, že všechny jsou stejně kvalitní. Všechny tyto oleje prošly výše zmíněnými motorovými testy, všechny splnily podmínky testů a motor zůstal po jejich použití alespoň tak čistý a neopotřebený jak požadují předpisy testu.

 

12. Unikátní motorové oleje

Jak prodávat motorové oleje

Při prohlížení obalu motorového oleje jisté značky mě zaujalo slovo „unikátní“ v celkové charakteristice oleje. Začal jsem přemýšlet, co je na tom oleji tak unikátního a proč je tak olej označen. Také na internetu jsem do vyhledavače zadal klíčová slova „unikátní syntetický“ a nestačil jsem se divit. Vzpomínám na dobu před několika roky, kdy olej, aby se dobře prodával nebo aby se vůbec prodal, musel být prezentovaný jako syntetický. Dnes už zřejmě ani to nestačí a olej musí být navíc unikátní. Je to opravdu paradoxní. V oblasti průmyslových maziv se vyplácí konzervativní přístup k mazivům a většina firem se tím řídí. Zjednodušeně lze říci, že co vyhovovalo stroji dosud, bude vyhovovat v podstatě i nadále. Každá novinka či změna maziva je zdrojem určitého rizika, které je ovšem spojeno se závažnými ekonomickými důsledky. Havárie či odstávka výrobního zařízení je velmi drahá záležitost. Motorový olej charakterizovaný např. jako „tradiční a léty prověřený“ by neměl na trhu žádnou šanci. Motorista potřebuje pro svůj automobil neustále nějaké novinky, když už ne fakticky, tak o tom chce být alespoň přesvědčován. Mistrem v takové reklamě jsou firmy nabízející různé přísady do motorových olejů. Seriózní olejářské firmy se zatím zdržují takového způsobu reklamy. Přesto někteří zkouší získat náskok před konkurencí „unikátní“ prezentací svých výrobků.

 

Estery v olejích

Fenomén magnetismu dospěl i do oblasti motorových olejů. Bývá spojován s esterovým základovým olejem či podobnými látkami. Podívejme se na vlastnosti esterového oleje trochu blíže. Je to syntetický olej, který kromě obvyklého uhlíku a vodíku obsahuje také kyslík. A právě kyslík dodává esteru určité „unikátní“ vlastnosti. Ester je díky vodíku polární a má vyšší afinitu ke kovovému povrchu než uhlovodíky. Mazací film vytvořený z esteru je také pevnější než uhlovodíkový film. Proto také oleje pro velmi namáhané a vysokootáčkové motory mívají vysoký obsah esteru či jsou vyrobeny pouze z esterového základového oleje. Vysokými otáčkami je nutné rozumět hodnoty kolem 15 000 ot. /min či více, které jsou typické pro motokáry, některé soutěžní motocykly, motory vozů F1 apod. V běžných i „unikátních“ motorových olejích mají esterové oleje většinou jiný význam. Ve většině motorových olejů, pokud jsou v nich obsaženy, estery pomáhají rozpouštět některá aditiva, která by se v kvalitních uhlovodíkových základových olejích jen velmi těžko rozpouštěla. Estery mohou také přispívat tomu, aby se motor udržoval v čistotě, protože mají větší rozpouštěcí schopnost než uhlovodíky. V některých případech se také pomocí esterů dolaďuje a harmonizuje účinek aktivace. Běžný obsah esterového oleje v motorových olejích se pohybuje v rozsahu 0-10%. Používání vyšší koncentrace esterů v motorovém oleji by mohlo vést k problémům se slučitelností oleje a různých plastových a pryžových těsnění a hadiček.

 

13. Evropské versus americké oleje

Problematika amerických nebo evropských motorových olejů není příliš častým tématem diskuzí o motorových olejích, ale u některých motoristů a lidí zajímajících se o oleje hraje tato volba mnohdy velkou roli při rozhodování, jaký olej si pořídit do svého automobilu. Je třeba přiznat, že na tomto problému je zrnko pravdy, ale zřejmě z nedostatku informovanosti je diskuze často dovedena až k takovým závěrům, které jsou od pravdy již hodně vzdálené. Pro objasnění problému tedy začněme od začátku.

 

Péče o automobil

Nejprve je třeba shrnout vůbec základní filozofii péče o automobil a o motor tak, jak se to praktikuje v USA a v Evropě.

V USA jsou motory většinou mazané levnými oleji, které moc nevydrží a musejí se tedy často měnit. Výměna motorových olejů se běžně provádí po 3-5 tis. mil, podle výzkumu společnosti ExxonMobil je v USA průměrná výměnná lhůta motorových olejů 4300 mil, tj. necelých 7000 km.Olej lze vyměnit na každé čerpací stanici za pár dolarů a ještě k tomu dostanete zdarma kávu a nějaký hot-dog, aby se čekání na výměnu nezdálo dlouhé. V poslední době se i v USA začalo prosazovat prodlužování výměnných lhůt oleje, které však pro osobní vozy většinou nepřekročí našich standardních 15000 km.

V Evropě je praktikován úplně opačný přístup k péči o vozidlo. Výměnné lhůty motorových olejů jsou co nejdelší, aby zákazník – motorista nebyl příliš zatěžován cestou do autoservisu. Tomu musí pochopitelně odpovídat také kvalita motorových olejů na evropském trhu, která je vždy na hranici současného technického pokroku. Z tohoto důvodu je také kladen důraz na evropské výkonové specifikace olejů, specifikace API jsou naopak určeny především pro oleje na americkém trhu a v Evropě nemají příliš velký význam. Další rozdíl mezi oběma typy olejů je ve vysokoteplotní HTHS viskozitě. Na americkém trhu převažují oleje SAE 5W-30 či 10W-30 s nízkou HTHS viskozitou (pod 3,5 mPa·s), na evropském trhu jsme zvyklí na vyšší HTHS viskozitou (nad 3,5 mPa·s).

Kdybychom převedli americkou filozofii péče o vozidlo na naše podmínky, mohlo by to přibližně vypadat asi tak, že kdybychom i do nejnovějších motorů plnili motorový olej např. Mogul Super Stabil (zde pouze jako příklad v Česku kdysi populárního oleje) a olej bychom vyměňovali stejně jako v USA po 5-8 tis. km. Zní to divně, ale praxe je opravdu taková. A nejde říci, že jedna nebo druhá filozofie péče o vozidlo je lepší. Fungují obě a dobře.

 

Americké firmy, americké oleje

Je také třeba říci něco i o výrobcích olejů. V podvědomí některých motoristů je zakořeněno, že pokud je výrobce oleje americká firma, pak jsou oleje pro americká auta, tedy pro americký trh a u nás je třeba se jim vyhnout. Tuto myšlenku je nutné ihned v zárodku odmítnout. Žádná olejářská firma by si nedovolila nabízet motorové oleje, které by nebyly vhodné pro automobily na tom kterém trhu. Tedy i původem americké olejářské firmy nabízejí na evropském trhu pouze takové motorové oleje, které vyhovují evropským automobilům a evropským motorům. A je úplně jedno, jestli jsou vyráběny v rafinerii v USA nebo v Evropě. Každý výrobce se musí přizpůsobit trhu, kde chce své výrobky prodávat, tomu se nejde vyhnout.

 

Americké automobily a motorové oleje

Na závěr ještě pár slov k otázce, která jistě mnoho motoristů napadla. Jak je to s automobily amerických výrobců, např. s automobily Ford, které jsou u nás poměrně populární. Také výrobci automobilů se přizpůsobují trhu v daném regionu. V USA jsou populární velkoobjemové a nízkootáčkové benzinové motory (obecně lze říci přibližně nad 3 litry) s velkým objemem olejové náplně a to okolo 4 litrů. Naprostá většina osobních automobilů Ford, které jsou na evropském trhu, tak mají úplně jiné motory než v USA. A tomu odpovídají také předepsané olejové náplně.

 

Úplným závěrem

Závěrem povídání lze tedy již poněkolikáté zopakovat, že při výběru motorového oleje do automobilu není třeba zvlášť vybírat značku nebo výrobce oleje. Mnohem důležitější je podívat se do manuálu na to, jakou specifikaci oleje předepisuje výrobce a podle toho si pak vybrat olej. A máme-li na výběr mezi několika srovnatelnými oleji, pak přichází již do úvahy stav naší peněženky nebo i to, jak se nám líbí tvar a barva obalu toho kterého oleje.

 

Zdroj: Časopis AutoExpert, Ing. Jaroslav Černý, CSc. (Ústav technologie ropy a petrochemie,VŠCHT Praha)

Autor: Jirka Skoupý

 

‹‹ Zpět na Rady a návody