Ahoj, tak jsme bloudili už cestou... to nám to pěkně začíná, byla první slova Vendy s Hankou, když jsme se po druhé odpolední potkali Na Kocandě. Chtěl jsem si to zkrátit hned přes první most od Křelovic a projet klášterem, hlásil Venca, ale nějak jsme se tam zamotali, tak jen doufám, že tím sme si to na tenhle víkend vybrali. Moje doporučení „Kocandy“, coby ideálního místa na sváteční oběd, podpořila na místě i Markéta, která po kachně s osmi bramborovejma a červeným zelím uvažovala o tom, že pojede se mnou na Trnávku a půjde si lehnout. Nakonec ale zůstalalo u původních plánů, popřáli jsme „Mrazíkům“ dobrou chuť, a zatímco šla Markéta s Klárkou lovit kešky, já spěchal na Trnávku vyčkávat první účastníky.

Jsem na cestě, ale Praha je strašně zacpaná, tak vydrž takových dvacet minut, ozvalo se v pátek před pátou na druhém konci mého hloupého telefonu.. No nic, auto mám umytý a stihnu tedy ještě kafe. Vory se opravdu dořítil těsně po páté, naložili jsme startovní stan, krabici pohárů a nějaké dárečky od ACI a vydali se na cestu. Vory uháněl směr Mělník, kde měl spicha se Šimim, já domů, naložit veteránskou závodní výbavičku a hlavně spolujezdkyně.

Jak se již stalo tradicí, po velkém AC srazu, který bývá pravidelně v září, je na programu ještě jedna akce na závěr sezony. Ta je sice menší počtem účastníků, nikoliv ale malá významem. Její součástí je už druhý rok veteránská soutěž v jízdě pravidelnosti, takže účastníci si krom spousty zábavy užijí také adrenalin přímo na trati, jde přece o poháry... Letos se již VII. sraz Coupe GT a Quattro konal o právě uplynulém „prodlouženém“ víkendu 28.- 30. 10. 2011 v příjemném hotýlku Na Kocandě v městečku Želiv nedaleko Humpolce.

Pátek 15. 4. 2011, zámek Lobeč, něco po šesté večerní...hurá, jsem tu první. Můj záměr tedy vyšel, teď se ještě přivítat s "domácími", ale to už je dole pod zámkem slyšet zvuk pětiválce.

O tejto Audinke Vám nebudem rozprávať veľa. Naoko je celkom civilná, dokonca taká že by za ňou neštekol ani pes. Samozrejme s výnimkou psov členov audi clubu. Trinásť ročné zelené kombi od Audi je pieseň bez slov. Na to aby ste jej prišli na chuť musíte pocítiť jej melódiu. Nuž, vedzte aspoň čosi o tom, ako sa starému Schmidtovi podarilo pospájať jej noty.